V úterý 18. 12. jsme měli díky pohostinnosti Informačního centra OSN příležitost společně posedět a povídat o svých přáních a představách. Většinou se týkaly naší společné přítomnosti a budoucnosti, a tak jsme diskutovali, jak si vzájemně pomáhat, aby se alespoň některá z nich uskutečnila.
Co bylo: neformální beseda, hlavně o tom, jakou roli mají vysoké školy v tomto světě, a jak ji naplňují. Co by dělat mohly, proč to nedělají, a jak s tím naložíme my, kteří chceme využít odborné znalosti ke zlepšení situace. Bavili jsme se také o tom, jak zapojit novináře, komunikovat s veřejností, nebo se třeba obrátit o pomoc na představitele církví. Co pro vznik nových nápadů mohou udělat umělci, a jakou roli hrají učitelé, když přece škola je hlavně přípravou na budoucí kariéru. V situaci, kdy politická vůle uskutečnit potřebné změny chybí, dává smysl se spojit a pracovat na dílčím nebo i větším zlepšení svými silami. Dohromady můžeme oslovit část společnosti, o kterou nám jde; ne že bychom pak už naše politiky nepotřebovali vůbec, ale mohli bychom jim alespoň odlehčit od jistě tíživých starostí.
Co bude: těšíme se, že nám pomůžete v rámci našich projektů, že společně vymyslíme projekty nové (kde případně uplatníte svoje zájmy a zkušenosti), a že se budeme vzájemně podporovat i neformálně. Také jsme se dohodli na uspořádání další z řady konferencí Naše společná přítomnost, tentokrát na téma Odpovědná spotřeba – Co (ne)zmůže jednotlivec? Konferenci plánujeme na konec dubna a hlavním pořadatelem bude tentokrát Filosofická fakulta UK – o programu vás budeme informovat.
Na spolupráci v novém roce se už těšíme!
Jana Dlouhá, Michal Broža
RCE Česko a Informační centrum OSN v Praze